Podle nejnovějšch dostupných dat používá až 18 % českých firem alespoň částečně AI. Týmy experimentují, vznikají první prototypy, někde dokonce běží reálné use casy. Přesto se AI ve firmách často neuchytí. Proč?
Zaplatit za AI nástroje totiž nestačí. Umělá inteligence zásadně mění způsob práce a její využití musí být dotaženo do konce. Pokud týmy nemají prostor učit se nové přístupy, pokud chybí sdílené know-how a podpora, AI se stává jen dalším nástrojem, který nikdo nevyužívá naplno. A někdy dokonce víc škodí, než pomáhá.
Přitom většina selhání má společného jmenovatele: nepodpořili jsme lidi v tom, jak AI používat chytře a bezpečně. A je jedno, jestli to řešíte školením, interní komunitou nebo mentoringem – bez rozvoje lidí to nepůjde.
Tady je 5 nejčastějších důvodů, proč se AI ve firmách neuchytí a co s tím můžete dělat.
1. Vývojáři sice zkoušejí AI, ale vrací se ke starým návykům
Několik nadšenců v týmu vyzkouší nový AI nástroj. Možná si napíšou prompt, nechají vygenerovat kus kódu. A pak? Vrátí se k tomu, co znají – ověřené knihovny, manuální debugging, starý dobrý Stack Overflow.
Proč se to děje?
AI je pro většinu vývojářů pořád něco „navíc“. Nemají jasné scénáře použití, chybí důvěra v přesnost výstupu a hlavně nemají čas experimentovat. Pokud AI nepřinese okamžitou hodnotu, snadno zapadne.
Co s tím?
Často pomáhá ukotvit AI v reálném kontextu. Místo „obecného školení“ nebo návodu na GitHubu pomůže:
- hands-on přístup s vlastními daty a stackem,
- sdílení konkrétních příkladů z podobných firem („takhle to vyřešil tým X“),
- krátké ukázky typu „before / after“ na známých problémech.
Když vývojář uvidí, že mu AI zkrátí konkrétní code review o 30 minut, začne ji používat.
2. Týmy nemají čas ani kapacitu na vlastní experimenty
AI řešení sice zní jako skvělá úspora práce, ale není jí, když není čas na jeho implementaci. Výsledkem je, že i když mají týmy chuť věnovat se AI, často ji prostě odsunou „na jindy“. Tohle platí i pro jakékoli jiné inovace, například automatizaci.
Proč se to děje?
Tlak na delivery je všude. AI je v očích týmu často „vedlejší projekt“ bez jasné priority. Navíc experimentování vyžaduje čas, trpělivost a prostor pro chyby, což si v ostrém režimu málokdo může dovolit. Bez struktury a podpory se adopce AI utopí v každodenním provozu.
Co s tím?
- Strukturovaný „rychlý start“ vedený zkušeným AI expertem, který tým provede konkrétními use casy krok za krokem,
- počítat s časem na experimenty,
- průběžné vzdělávání navázané na priority týmu,
- AI ambasadoři: lidé v týmu, kteří jsou zodpovědní za pilotní nasazení, nebo externí podpora, která pomůže zvládnout první fáze implementace.
AI se do vývoje nedostane „organicky“. Je potřeba tomu trochu pomoci.
3. Nedůvěra a strach z AI
Umělá inteligence je v mnoha firmách stále vnímána jako inovace, kterou nařídilo vedení a tak je nutné se jí aspoň sporadicky věnovat. Zaměstnanci v ní často nevidí zjednodušení své práce, ale strach, že budou nahrazeni. Výsledek? Pasivní odpor, minimální zapojení a obcházení nových nástrojů.
Proč se to děje?
Bez kontextu a důvěry je AI vnímána jako další změna „shora“, která přinese spíš komplikace než úlevu. Když chybí praktické příklady, podpora a otevřená komunikace, je přirozené, že lidé zůstávají u toho, co znají. Obzvlášť v prostředí, kde se tlačí na výkon a není prostor na zkoušení nových řešení.
Co s tím?
- Naslouchat, co týmy opravdu potřebují a jak jim AI může pomoci
- ukazovat reálné přínosy AI na praktických příkladech
- zapojit tým do hledání konkrétních použití která jim zjednoduší každodenní úkoly,
- nechat tým spolurozhodovat o výběru nástrojů, zamknutí do jednoho řešení často snižuje adopci, protože lidé už používají vhodnější nástroje pro svůj kontext
- nabídnout prostor na bezpečné zkoušení
- mluvit otevřeně o limitech i rizicích – a zároveň vysvětlit, jak je firma řeší (compliance, governance, bezpečnost).
Je potřeba, aby byla AI vnímána jako kolega nebo juniorní asistent, nikoli jako něco, co může všechnu práci udělat za vás. AI je nástroj. Kvalitní výsledky bez lidí nevzniknou. Nejlépe funguje, když každý ví, proč a na co ji použít, a naučí se s ní pracovat tak, aby zlepšovala jejich práci a výstupy.
4. Chybí jednotný přístup ke znalostem a postupům
Někdo ve firmě už třeba AI plně používá, v tom lepším případě to nemusí dělat tajně. Ostatní si to ale třeba jen párkrát zkusiIi a nebo jsou dokonce úplně nepolíbení. Takové prostředí vede k nekonzistenci, roztříštěnosti dat a AI může v tomto případě přinést více škody než užitku.
Proč se to děje?
Bez jasného rámce a sdíleného přístupu si každý zvolí vlastní cestu. Výsledkem je roztříštěné know-how, izolovaní AI evangelisté, kteří si své znalosti nechávají pro sebe. Používá se několik nástrojů k tomu samému, což vede k nejednotným výsledkům, zbytečným nákladům a v horším případě i k bezpečnostním rizikům.
Co s tím?
Klíčem je sjednotit základy a váš přístup:
- AI školení jako odrazový můstek k vytvoření společné kultury a jazyka napříč rolemi a týmy,
- sdílení best practices – například formou interních komunit, demo sessions nebo pravidelných „AI synců“,
- centrální AI knihovna, kde je přehled schválených nástrojů, prompt šablony, návody i zkušenosti z praxe.
Když lidé vědí, jak a s čím mají AI používat, začnou si navzájem pomáhat. A místo chaotické adopce AI vznikne systematický přístup, který se dá dál rozvíjet i měřit.
5. AI se používá… ale nikdo neví, jestli to dává smysl
Stává se, že týmy sice začnou, někdy i z vlastní iniciativy, AI používat, ale nedokážou zpětně zhodnotit, jestli se jim to opravdu vyplácí a nebo by třeba potřebovali jiné řešení. Chybí jasné metriky, a nebo se nikdo ani nedohodl, co vlastně měřit.
Proč se to děje?
Týmy zkoušejí různé AI nástroje, ale výsledky se nezaznamenávají. Není jasné, co považovat za úspěch. A bez dat chybí důvěra, že má AI smysl dál rozvíjet. Navíc se obtížně obhajuje investice do školení, licencí nebo změn v procesech.
Co s tím?
- Nastavit jednoduché a srozumitelné metriky dopadu – úspora času, zvýšení kvality, rychlejší dodávky apod.,
- znát své výsledky před AI - bez nich budete jen těžko něco srovnávat.
- pravidelně sbírat zpětnou vazbu z týmů, co funguje a kde to drhne,
- začlenit měření přínosu AI do existujícího reportingu.
Když se ukáže, že AI ušetří desítky hodin měsíčně nebo zlepší kvalitu výstupů, přestává být vnímaná jako experiment. Týmy začnou AI brát vážně, protože vidí konkrétní přínosy.
Závěr
To, jestli se AI ve firmě skutečně uchytí, nezávisí jen na výběru technologií a správných nástrojů. Mnohem víc jde o to, jak s nimi lidé dokážou pracovat, jak jsou podporování, jak se sdílí zkušenosti a jestli celá firma ví, co od AI čekat.
Ať už to řešíte interně, mentoringem nebo externí podporou, důležité je vybrat si přístup, který odpovídá realitě vašeho týmu.
Pokud přemýšlíte, jak s AI začít, může vám pomoct třeba článek o tom, a nebo .